U elektráren dělníci nejprve snesli za pomoci velkého jeřábu rotory a listy vrtulí, pak stroje rozebírali. Na zem spustili i tubusy a nakonec dochází na demolici základových desek staveb, aby místo nich mohla opět vyrůst tráva. Náklady na demontáž elektráren má pokrýt výnos z prodeje surovin a kovů, z nichž byly vyrobeny.

Nad Novým Hrádkem v nadmořské výšce 655 metrů se větrné elektrárny tyčily už od roku 1995. Jejich výkon měl být 1,6 megawattu. „Dnes už by je nikdo nedal do provozu, protože byly nefunkční. Byl to prototyp a točily se prakticky jen ve zkušebním provozu. Dlouhodobě neběžely. Ač byly schváleny a zkoulaudovány na běžný provoz, tak fungovaly s přestávkami jen několik měsíců. Navíc nikdy se snad netočily současně," vzpomíná novohrádecký starosta Zdeněk Drašnar.

Větrný park v roce 1999 získala do majetku Východočeská energetika a od roku 2006 patří společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. „Průvodní znaky provozu strojů nebyly srovnatelné s fungováním moderních větrných elektráren a atakovaly některé legislativou stanovené hygienické limity. Společnost proto preventivně rozhodla už zhruba před pěti lety o jejich odstavení z provozu," uvedl mluvčí ČEZ Obnovitelné zdroje Jiří Kosina.

Elektrárenská společnost chtěla původně čtyři vrtule nahradit jednou moderní o výkonu dva megawaty. Projekt na podzim 2009 zdárně prošel řízením o vlivu na životní prostředí EIA. Jenže omezení, která by provoz elektrárny musel splňovat, se společnosti nezamlouvala.

„Omezení obsažená v závěrech šetření, zejména povolený počet hodin, po který mohly být elektrárny fakticky v provozu, způsobila vážné zásahy do celkové ekonomiky projektu. Proto bylo od záměru upuštěno," uvedl Kosina.

Městys se nyní zabývá myšlenkou, že z jediného stožáru, který zůstane stát, by zřídil rozhlednu. Půjde o tu, která je nejblíže bývalé trafostanici. Sloup proto dělníci zakryjí, aby do něj nezatékalo a uvidí se, co bude dál. Městys totiž nejprve musí získat pozemek do svého vlastnictví.

„Zjišťovali jsme informace u statika, na odborech stavebním i životním prostředí a z těchto orgánů by zřízení rozhledny nic nebránilo," uvedl starosta Drašnar. Jde i o to připravit projekt a sehnat na rozhlednu peníze.

Zatímco odpůrci větrných elektráren se mohou radovat, někteří už si na ně za ta léta zvykli. „Je zajímavý postřeh, že pro některé mladé lidi tak kolem dvaceti let, je to smutná událost, že Nový Hrádek o něco přichází," všiml si starosta.