Kdyby na to někdo přišel, hrozili by jim velmi tvrdé postihy. Nikomu však o něm neřekli a nikdo kromě nich o tom nevěděl. Až do letošního léta, kdy se věž náchodského zámku opravovala a jejich sdělení se během její rekonstrukce našlo.

Na dřevo tehdejší řemeslníci napsali, co si myslí o totalitním režimu a poměrech. Vládu komunistického režimu označili za krutou a situaci pět let po druhé světové válce popsali jako velkou bídu, ve které zboží stouplo do „hvězdárských" cen, u obchodů se stojí fronty na nejhorší šmejdy a lidé jsou donuceni pracovat za nejbídnější mzdy.

„Český národ upadl pod úroveň"

Text však začíná oslavou prvních dvou prezidentů samostatného Československa. „Věčně budeme vzpomínat na naši velikáni Tomáše Garika Masaryka a Edvarda Beneše 24. 10. 1950." Na dřevě je také uvedeno, že upomínku klempíři zanechávají pro paměť, že „touto dobou z Ruska zavlečeným komunismem převzal vládu lid, zvláště lidí pod úroveň postavených, kteří nejhorším způsobem …(hřebík, text je nečitelný, pozn. red.) s politickou mocí ožebračování a zotročování majetných, inteligence i vlastního pracujícího lidu." Český národ tím podle mistrů klempířů upadl hluboko pod pověstnou úroveň.

VZKAZ o době totality napsaný na bednění na vrcholu věže.Prezidenta Klementa Gottwalda označili v textu za mizerného dělníka a o předsedovi tehdejší vlády „Tondovi" Zápotockém napsali, že byl bývalým harmonikářem. Uvedli také, že velká část inteligence uprchla do zahraničí na západ. „…a ostatní byli zavlečeni do dolů, koncentráků nebo na Sibiř," stojí ve vzkazu klempířů budoucím generacím.

Oplechování celé věže provedli od 28. srpna do 24. října 1950 společně do té doby stále ještě svobodní mistři klempíři Antonín Vlček a Ladislav Kalous z Náchoda. Jsou uvedeni na kovové destičce na bednění. Jestli však psali také vzkaz na dřevo, to se už asi nikdo nedozví.

„O popsaném prkénku pod oplechování věže nevím vůbec nic. Otec se o tom nikdy nezmiňoval a podle písma to vůbec nepsal. Plechová destička s vyraženou poznámkou, kdo věž plechoval, asi skutečně pochází od mistrů klempířských, ale nedá se s určitostí říci, že rukou napsaný vzkaz na prkno pod oplechováním věže pochází od klempířů. Mohl to napsat kdokoli z tesařů nebo zedníků, kteří stavěli lešení," říká Antonín Vlček, syn klempířského mistra, který oplechování věže tehdy prováděl.

Na to, jak jeho otec pracoval na věži, si Antonín Vlček matně vzpomíná. „Vím, že na věži se pracovalo na podzim. Měl jsem strach, abych tátu ještě viděl. Také vím, že jednou, když se hnala bouřka, křičel z věže: Lezem dolů. A křikl to tak, že to slyšeli lidé až na náměstí. To je ale asi tak všechno, co si z té doby pamatuji. Bylo mi tehdy pět let," sdělil Antonín Vlček.

Na dobových fotografiích je zachycen jeho otec, jak sedí na vrcholu věže na makovici, drží se korouhvičky a kouří. „On se totiž nikdy nepoutal," dodal Antonín Vlček.

Jeho otec se dožil pětaosmdesáti let a až do roku 1960 pracoval soukromě. Režim mu to umožnil zřejmě proto, že takoví řemeslníci tady tehdy nebyli. Pak musel ve svých šedesáti letech vstoupit do Kovodružstva, aby vůbec posléze dostal nějakou malou penzi. V Náchodě a okolí byl známý a pracoval až téměř do svého skonu. Zemřel v roce 1985. Druhý z obou klempířů Ladislav Kalous se tolika let nedožil. Zemřel v náchodské nemocnici podle všeho v necelých padesáti letech zanedlouho poté, co mu dílnu znárodnili.

Vzkaz řemeslníků nalezli dělníci pod oplechováním přímo na věži při letos probíhající opravě. „Když se sundávala původní pozinkovaná krytina, tesaři na původním bednění objevili tento zanechaný text. Stojí za to si jej přečíst, protože líčí situaci, která se tady odehrávala v roce 1950," řekl Jiří Svoboda z Národního památkové ústavu.

Přestože například do makovice na věži se vrátila většina v ní uložených dobových písemností a památek, bednění se vzkazem klempířů na věži nezůstalo. „Bude na zámku k vidění během prohlídek," sdělil Svoboda.

Zcela jiné svědectví o začínajících padesátých letech ukrývala makovice ve věži zámku. Kromě dřívějších historických listin a svatých obrázků, uložených do ní při předchozích opravách, v ní byla i listina z 28. října 1950. V té se uvádí, že je právě druhý rok první pětiletky, u vlády je Komunistická strana Československa a Klement Gottwald. „Všechny náchodské továrny jsou národními podniky a každý dělník je hospodářem na svém pracovišti," stojí na papíře podepsaném předsedou tehdejšího Městského národního výboru Eduardem Dušánkem. Tehdy opravu zámecké věže zajišťoval Sdružený komunální podnik města. Na listině je vyjmenováno osmnáct tesařů a klempířů z okolí.

Opis tohoto materiálu se spolu s dalšími kopiemi historických artefaktů a dále s dokumenty, které připomínají dnešní dobu, vložila do obnovené pozlacené makovice velké věže letos v létě. Na rozdíl od mnoha originálů, které jsou uchovány ve Státním okresním archivu v Náchodě, se do makovice vrátily i originální svaté obrázky, které tam dali lidé v 18. století, aby chránily věž proti zásahu blesku a nesly jí štěstí.