„Prší, je zima, navíc chceme nově vstupné do park, ale návštěvníkům to nevadí,“ říká Věra Prokopová z pořadatelského týmu, která si v informačním stanu se svými kolegy dávala nekončící směnu při kontrolách bezinfekčnosti a navlékání vstupenek na zápěstí. Podle jejího odhadu prošlo během čtyř dnů festivalem na sedm tisíc návštěvníků. "Měli jsme objednaných sedm tisíc bezinfekčních pásků a máme je vydané," vychází ze zřejmých čísel.

Opakovaný déšť a tisíce návštěvníků se podepsaly všude tam, kde byla tráva. Travnatá parkoviště se stovkami automobilů připomínala rozrytý tankodrom a městský park vypadal po sobotním nočním koncertu téměř jak po legendárním Woodstocku, kdy letní bouřky proměnily festivalový areál v bažinu. I přes krupobití a deště fungovala letošní novinka, kterou byla venkovní scéna. „Amfiteátr považuji za naprosto geniální záležitost. Myslíme, že to byla úžasná věc, kterou chceme do budoucna vylepšovat,“ předpokládá programový ředitel Petr Kašpar.

Ze 43 soutěžních snímků ze 17 zemí měla porota nelehkou roli vybrat ty nejlepší. „Technika nyní umožňuje udělat kvalitní obrázky takřka všem, takže vizuální stránka je perfektní – a je úplně jedno jestli to je český filmař nebo velká americká produkce,“ pozoruje současný trend pohledem filmaře. „Jsme český festival a snažíme se dát příležitost českým filmařům. A že umí zaujmout se projevilo i v tom, že Cenu diváka získal český snímek Příběh trasy, příběh cesty.“ Že byl déšť průvodním znakem letošního ročníku se symbolicky potvrdilo lijákem ve chvíli, kdy v kině probíhalo vyhlášení vítězných filmů.

První ročník Řezbářského sympozia včera odpoledne vyvrcholil předáváním hotových soch, které připomínají pohádkové postavy - čert, neposlušná kůzlátka, Popelka, princ Miroslav a dvouhlavý drak.
FOTO: Čert, Popelka či drak. Motorové pily vyřezaly do kmenů pohádkové postavy

Velkou neznámou pro pořadatele bylo, jak návštěvníci přijmou letošní novinku – zpoplatnění vstupu do parku, kde se odehrával program. „Každé zpoplatnění je negativní krok, ale popravdě řečeno čekal jsem více nadávání. Myslím, že to lidé vzali a pochopili. Já osobně vím pouze o čtyřech negativních reakcích,“ říká programový ředitel a vysvětluje, že pořadatele k vybírání vstupného vedli ekonomické důvody. „Ten program, který se v parku odehrává, stojí ohromné peníze, které musíme nějak získat. Myslím si, že návštěvník dostává relativně za pár korun dostatek zábavy – program byl opravdu nabitý,“ dodal Petr Kašpar.

Počet obyvatel Teplic nad Metují se více než zdvojnásobil, horolezecký festival láká každoročně poslední prázdninový víkend do města tisíce lidí, kteří mají blízko ke skalám a horám.
Teplice opanují lidé od skal a hor, nejlepší filmaři si odvezou nové Boryše

Z tisícovek návštěvníků, kterých podle vydaných pásek potvrzujících bezinfekčnost prošlo letos festivalem kolem sedmi tisíc, ale nejsou nadšeni místní. Mnozí z nich přitom ještě před lety festivalem žili a byli na něj pyšní, ale nyní se raději zadeklují doma a ani nevycházejí. Vadí jim, že se ze svátku setkávání lezců, klábosení a promítání filmů stal (v jejich očích) komerční cirkus, kterému na první dojem vévodí ohromný „jarmark“ v centru města. „Kdyby tohle viděl Míra Šmíd, tak by se obracel v hrobě,“ mračil se při pohledu na přeplněné tržiště s kompletním segmentem outdoorového vybavení jeden z místních, a zmínil tragicky zesnulého horolezce, který festival v roce 1981 založil. „Nejlepší by bylo Míru Šmída reinkarnovat, abychom se ho na jeho názor mohli v klidu zeptat,“ zareagoval Petr Kašpar na výtku, která podle něj není na místě a nynější podoba festivalu jde ruku v ruce s požadavky doby. „Jak jsem pochopil, tak Míra Šmíd byl velice pokrokový člověk a myslím, si že by v roce 2021 na náměstí měl stejné partnery a prodejce jako máme my,“ připomíná, že nic není zadarmo. „Je potřeba i uvědomit, že tenhle tzv. horolezecký cirkus nazvaný filmový festival stojí obrovské peníze. A díky prodejcům ho můžeme stále pořádat, zlepšovat a rozvíjet.“

Výsledky 38. MHFF:
Hlavní cena – Grand Prix: Nechcený autoportrét (Rasťo Hatiar, Slovensko). Za hluboké vnitřní vyrovnání se se smrti v horách. Scénář psal sám život a režisér se nechtěně stal hlavním hrdinou dramatu ztráty horolezeckého partnera.

Nejlepší dokument: The Horse Tamer – Krotiteľ koní (Hamid Sardar, Francie). Filmařsky a umělecky přímo dokonale zpracované dokudrama o organickém vztahu mongolských krotitelů koní.

Nejlepší horolezecký film: Ocean to Asgard, (Heather Mosher, Kanada). Porotu zaujal netradičním ztvárněním a humorem, ale i náročností celé expedice.

Cena hlavního sponzora: Godspeed, Los Polacos (Adam Nawrot, USA). Skvěle zpracovaný dokument velkého sportovního a životního dobrodružství, odvahy a společenské angažovanosti.

Cena města Teplice nad Metují: Když to klapne bez odsedu Těžké okovy VIIIb (Stanislav Mitáč , Česko). Filmařsky čistý krátký dokument o přelezení nebezpečné a špatně odjištěné cesty v Adršpašských skalách, v hlavních rolích protagonisté, kteří sa snaží oživit dávné umění lezení širokých spár.

Čestné uznání za nejlepší animovaný film: The Great Mileston (Lopez Fabregas, Španělsko). Za vtipný animovaný film, plný odkazů na časy, v kterých se rodilo profesionální horolezectví.

Čestné uznání pro začínajícího mladého filmaře: The Torture of Muro (Michal a Martin Murárovi, Slovensko). Porota oceňuje originální námět a zajímavé zpracování dokumentu.

Speciální cena poroty: Lock Down Rock up (Nico Hambleton, Anglie). Intimní a autentický příběh, ktrerý dává lezení na pozadí pandemie další nový význam a rozměr. Film je navíc skvěle řemeslně zpracovaný.