„Já chodím v masopustním průvodu asi 40 let. Původně jsme ho měli pod občanským výborem v Krčíně, protože to bylo ještě za komunistů. Potom jsme chodili s partou, která patřila pod Sportovní klub Krčínský prak,“ uvedl Jiří Hladík, ředitel městského muzea a hlavní organizátor akce, který si letos vybral kostým mnicha. Kromě něj v sobotu 10. února provětral masopustní kostým například takzvaný Strakatý, smrtky, královna Zloba, kočička, panteři, jednorožec nebo beruška a mnoho dalších masek.

V Krčíně je podle účastníků průvodu téměř vesnické prostředí, sousedská atmosféra, která je baví více než v centru města. V čele masopustního průvodu udávala tón jako každoročně kapela Petra Ryšavého z Opočna. „Místní muzikanty bohužel nemáme, provázejí nás muzikanti z Opočna a okolí a máme radost, že se vůbec někdo najde. Snažil jsem se sehnat místní muzikanty, ale nikdo neměl tolik odvahy, aby se s námi vydal,“ řekl Jiří Hladík.

Stavba obchvatu Jaroměře pokračuje i přes náročné klimatické podmínky.
Stavba obchvatu Jaroměře jede na plný plyn. Deštivé počasí ji nezastaví

Vlastní hudebníky sice maškary nemají, ale zato mají k dispozici spoustu masek. Řada z nich pochází z fundusu Národního divadla v Praze, odkud si je přivezli organizátoři masopustů v 90. letech, některé ušila paní Podolská – ne slavná majitelka prvorepublikového módního salonu, ale místní nadšenkyně.

Jelikož řada zmíněných kostýmů z Národního divadla pocházela z pohádky o vodní říši, hemžilo se to prý v 90. letech v masopustním průvodu vodními příšerami.

V novodobé historii je zmínka o průvodu v městské kronice prvně v roce 1938. Tradici v období totality udržoval krčínský osadní výbor – tehdy občanský výbor, a to oficiálně po roce 1980. V devadesátých letech pak organizaci převzal SK Krčínský prak. Letos připadá masopustní úterý – ostatky - na 13. února. Posledním dnem masopustního období je takzvaná Škaredá neboli Popeleční středa, která značí začátek půstu. Ta připadá na 14. únor.

„Co se týče masek, vycházíme hlavně z tradičních postav, ale fantazii se meze nekladou. V kronice jsem našel, že po druhé světové válce byly vytvořeny posměšné masky okupantů, já jsem zase třeba byl v roce 1990 za Vítězný únor – a byl to poslední Vítězný únor ve městě,“ dodal Jiří Hladík.

I když se letos všechny kostýmy v novoměstském průvodu neobjevily, možná byly k vidění jinde. Organizátoři průvodů v dalších obcích si je prý rádi o masopustu půjčují.

V současné době jich v Krčíně stále vlastní několik desítek, včetně dětských masek, další kostýmy jsou mezi lidmi, kteří si je sami zhotovili.

Zdroj: Irena Voříšková