Každoročním účastníkem účastníkem mezinárodní kampaně „Vlajka pro Tibet“ je i městys Velké Poříčí. „Kampaň  má především symbolický charakter a je vyjádřením celosvětového boje proti porušování základních lidských práv. Obzvlášť je nutné tento den připomínat v dnešní pandemické době, kdy se média soustřeďují prakticky pouze na informace a boj s covidem,“ říká starosta Josef Král, který dnes ráno vlajku vyvěsil.

Obec Vlkov vyvěšuje tibetskou vlajku od roku 2014. Podporuje tak celosvětovou diskusi a povědomí o lidských právech nejen Tibeťanů a obyvatel Číny. Symbolickým gestem v podobě vyvěšením vlajky Tibetu před obecním úřadem 10. března chce dát najevo, že si je i malá česká obec dobře vědoma hodnot svobody jedince i národů. „Zavazuje nás k tomu ostatně i silná legionářská tradice, neboť mnoho vlkovských mužů právě před sto lety bojovalo a umíralo za vznik nezávislého českého státu. Nechceme tedy zůstat lhostejní, aby jiní nebyli lhostejní k nám,“ má jasno starosta Jaroslav Veverka.

V České Skalici vlajku vyvěsili již v včera v podvečer. Na umístění velké vlajky do bytelné konstrukce bylo potřeba více rukou ruce. „Naštěstí počasí přálo a nefoukalo, ve větru by to byl s vlajícím textilem pěkný boj,“ říká redaktor českoskalického zpravodaje Jan Holý, který Tibet osobně podporuje. „Kdysi jsem vyvěšování vlajky u nás inicioval. Tehdejší starosta Tomáš Hubka tenkrát sehnal první prapor z Kostelce,“ vzpomíná.

I Nové Město nad Metují se připojuje k mezinárodní kampani „Vlajka pro Tibet“ každoročně. Její vyvěšení na budovu novoměstské radnice vždy dopředu schvaluje Rada města. 

Potřetí se připojili ke kampani i v Sendraži, kde vlajku dopoledne vyvěsil starosta Tomáš Kumprecht. Vlajka se objevila i v Náchodě, Jaroměři, Hronově, Červeném Kostelci, Polici nad Metují, v Teplicích nad Metují, Černčicích a dalších obcích Náchodska.

Mezinárodní akce, kterou koordinuje spolek Lungta, se v České republice koná už od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři města. Připadá právě na 10. března, v den výroční povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 tisíc Tibeťanů, dalších statisíce jich zemřely v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru.