VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlastimil Havlík:Náchodsko bylo pro Jurkoviče jako laboratoř

Nové Město n. Met. - Dílem Dušana Jurkoviče se zabývá historik a ředitel českoskalického textilního muzea Vlastimil Havlík. Z jeho pera vloni vzešla publikace „Dušan Samuel Jurkovič. Projekty, rekonstrukce a stavby na Náchodsku."

5.8.2013
SDÍLEJ:

NOVOMĚSTSKÉ STAVBY DUŠANA JURKOVIČE. Bartoňova útulna v Pekle.Foto: DENÍK/ Pavel Bednář

Pane řediteli, myslíte, že mají Jurkovičovy stavby šanci uspět v měřítku UNESCO?
Domnívám se, že ano.

Proč? Čím jsou jeho stavby tak unikátní, výjimečné?
Dušan Jurkovič je významnou osobností středoevropské architektury konce 19. a první poloviny 20. století a dosud nejznámějším slovenským architektem. Stal se z něho vynikající znalec lidového stavitelství. Na jeho tvorbu měly značný vliv i projevy tehdejších moderních architektonických proudů vídeňské secese a britské moderny, hnutí Arts and Crafts (principy konstrukce, dispozice a vybavení nového, moderního anglického rodinného domu), po druhé světové válce navíc i projevy funkcionalistické architektury.

V jeho osobě se propojovaly profesionalita, s tradicionalismem a modernismem. Jurkovič navíc dokázal, a svědčí o tom i jeho realizace na Náchodsku, svoje stavby a rekonstrukce navrhovat komplexně. Kromě jejich exteriéru se věnoval i vnitřnímu vybavení, dokázal je citlivě vkomponovat do krajiny, propojit s terénem, s okolní přírodou. Zabýval se i úpravami okolí.

Byl tedy všestranný…
Jurkovič byl nejenom neobyčejně schopným, kreativním architektem, ale též příkladně pracovitým, zodpovědným, zásadovým, čestným a cílevědomým člověkem, bojovníkem s malostí nejrůznějšího druhu s maloměšťáctvím, konzervatismem, byrokracií, s ješitností, samolibostí, arogancí, cynismem… Byl osobností bojující po celý život za zlepšení života všech vrstev společnosti, člověkem, který se i přes neúspěchy při prosazování svých vizí nevzdával, tvůrcem obdařeným nejenom talentem, ale i silnou vůlí a velkým srdcem. Výsledky Jurkovičovy tvorby jsou neobyčejně inspirativní i pro současnost. O Jurkovičovu tvorbu projevuji v posledních letech zvýšený zájem rovněž odborní publicisté.

Vy sám jste se jeho stavbám věnoval, co Vás k zájmu o něj přivedlo?
Z Náchodska pocházím a žiji zde. O dějiny architektury se zajímám. Jurkovičovy stavby a rekonstrukce jsem znal ze svého putování po kraji. Zaujala mne navíc skutečnost, že se Jurkovič věnoval také navrhování interiérů, a to i textilií, k nimž mám z hlediska své profese blízko. K hlubšímu zájmu o Jurkovičovy stavby na Náchodsku, k výzvě podílet se na přípravě výstavy a publikace k výsledkům Jurkovičovy tvorby v našem regionu, mne přiměla výzva Vladimíra Klofáče, předsedy občanského sdružení Poznávání, a Zdenky Pfeiferové, bývalé ředitelky Městské knihovny v Novém Městě nad Metují.

Jak došlo k tomu, že Jurkovič začal projektovat své stavby právě na Náchodsku?
Jurkovičovy stavby vznikly na Náchodsku vlastně v důsledku šťastné souhry okolností, díky tomu, že se v Brně seznámil s podnikatelem Rudolfem Bartelmusem. V roce 1900 byl v Brně založen významný spolek literátů, hudebníků, architektů, výtvarníků, stavitelů a průmyslníků s názvem Klub přátel umění. Dušan Jurkovič, který v Brně od roku 1899 žil, byl od počátku jeho aktivním členem. Místopředseda klubu, Robert Bartelmus, požádal Jurkoviče, o jehož projekty začal být projevován po dokončení areálu radhošťských Pusteven (1897 1898) větší zájem, o návrh letoviska vily na Rezku u Nového Města nad Metují. Není vyloučeno, že si Bartelmus nechal vilu Jurkovičem postavit právě na Rezku (v letech 1900 1901) na doporučení svého někdejšího vychovatele, Miroslava Tyrše, který dobře znal rezecké lázně ze svého pobytu v roce 1877.

A pak došlo na další stavby…
Následovaly další projekty, rekonstrukce a stavby na Náchodsku. Patří k nim zejména přestavba mlýna a pily na turistickou útulnu s restaurací a vybudování nové strojní pily v Pekle (1908 1909) a rekonstrukce novoměstského zámku a jeho zahrady (1908 1914) s unikátním dřevěným krytým mostem pro Josefa Bartoně. V roce 1912 vyprojektoval Jiráskovu turistickou chatu s rozhlednou na Dobrošově.

Náchodsko se tak pro Jurkoviče v mnohém stalo jakousi laboratoří, ověřovacím, zkušebním prostorem jeho architektonických teorií, snah, představ a postupů. A musím dodat, že i prostorem, do něhož jeho stavby a rekonstrukce ideálně „zapadly", prostorem, do něhož se vepsaly jako významné kulturní, respektive národní kulturní památky.

Která z nich je podle Vás asi nejvýznamnější?
Pozornost si zaslouží všechny. Každá je osobitá, v něčem přínosná. Pro mě má největší kouzlo vila Rudolfa Barteluse na Rezku.

Váže se k nějaké ze staveb zvláštní příběh?
Myslím, že právě k Bartelmusově vile. Jurkovič ji nejenom navrhl, ale dohlížel i na její stavbu, zúčastnil se stavebních prací. Navíc se v roce 1903 oženil se šestou ze sedmi dcer manželů Bartelmusových, s Boženou. V následujících letech se manželům Jurkovičovým narodili synové Juraj, Ján a Pavol. Jurkovič trávil s rodinou ve vile dovolené, pobýval na ni s rodinou v letech rekonstrukce novoměstského zámku.

Kde Jurkovič hledal inspiraci?
Jurkovičovi se podařilo vhodně skloubit prvky lidového stavitelství s tvaroslovím vídeňské secese a anglické moderny, tradiční dispozici domácího lidového obydlí s rysy anglického halového domu. V oblasti lidového stavitelství se nechal inspirovat zejména venkovskými stavbami ze dřeva, karpatskou lidovou architekturu, některými tradičními technologickými postupy, například lidovým tesařstvím. To vše poznal cestách po severozápadním Slovensku, po okolí Turčianského sv. Martina, Žiliny, po Valašsku a Moravských Kopanicích, na výpravách do Beskyd a Javorníků…

Jsou jeho stavby dnes v dobré péči, nebo jim něco chybí?
Bartelmusova vila na Rezku, turistická útulna s restaurací v Pekle a Jiráskova turistická chata s rozhlednou na Dobrošově jsou kulturními památkami, novoměstský zámek národní kulturní památkou. Jejich majitelé jim věnují potřebnou péči.

Čtěte také: Novoměstští chtějí do UNESCO se stavbami Dušana Jurkoviče

Autor: Pavel Bednář

5.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Náchodě volili Pavel Bělobrádek, Jan Birke i Soňa Marková

Jan Birke: „Musíme zachránit značku ČSSD"

Martin Jiránek

Martin Jiránek: „Je vidět, že se lidem současný styl politiky přestal líbit"

Před volbami dali přednost rodině a vstoupili do svazku manželského

Janovičky u Broumova - Vhodit volební lístek do volební urny je úkon, který se neděje každý den.

AKTUALIZUJEME

Volební místnosti se zavřely. ANO jasně drtí své soupeře

Královéhradecký kraj - V pátek a v sobotu mají lidé možnost jasně se vyjádřit k budoucnosti Česka. Od 14 hodin, kdy začaly volby do Poslanecké sněmovny PČR, jsou otevřené volební místnosti a voliči až do sobotního odpoledne mohou rozhodovat, kdo zemi v následujících čtyřech letech povede.

Manželé Doležalovi z Náchoda volili v hlavním městě Švédska

Stockholm, Náchod - Eva a Michal Doležalovi z Náchoda měli cestu do Stockholmu naplánovanou už dlouho před volbami. "Nebyla nám však lhostejná naše budoucnost a pokud chci věřit v demokracii, je nutné, aby byla volební účast co nejvyšší," říká maminka třech dětí.

Svůj hlas hodil do volební urny jen pár vteřin před uzavřením volební místnosti

Božanov - Je krátce před čtrnáctou hodinou a do uzavření volebního okrsku zbývají tři minuty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení