„Já jich více nemám než pět. Ty čtyři zatím ještě žijí, ale mají potrhaná hrdla. Naštěstí nebyly ostříhané, tak si myslím, že je ta vlna trochu zachránila. Nevím ale jestli přežijí,“ krčí rameny chovatelka, která ovce chová jen pár metrů od domu kde žije. Na vlky v ohradě neupozornila ani fena českého fouska v nedalekém kotci.

„Ta vůdčí ovce, která ty ostatní vždycky hlídala, mě ráno nepřivítala jako každý jiný den, tak mě to zarazilo. Šla jsem se podívat a ležela tam rozsápaná,“ popsala smutný ranní výjev Jana Jirmanová.

Vlci si dovolili dost protože chovatelka je jednatelkou Okresního mysliveckého spolku Náchod. „To je od nich drzost, co? Nejradši bych jim vyprášila klackem kožich,“ trpce se pousmála.

Útoky vků se stupňují, ztráty chovatelů jdou do statisíců až milionů ročně, a to jen v Královéhradeckém kraji. Mnoho z nich to existenčně ohrožuje. „Je to katastrofa, vlků je čím dál více. Během letošního roku to další tři chovatelé zabalili, protože přišli o ovce,“ říká hospodář MS Bor Machov Jiří Scholz, a dodává, že vlci v posledních letech de facto zdecimovali vyhlášenou tamní mufloní populaci. „Naši mufloni jsou už téměř historie, v lesích jich zbývá posledních pár. Nebude jich více než 15 kusů. To je pro vlky zásoba tak do konce roku,“ odhaduje Scholz.

Poslední pozorování vlka v oblasti Machovska je staré přesně týden. „Minulou sobotu nám volali lidi, že viděli v 11 hodin před polednem čtyři vlky jak vyběhli z Machovského Šefelu přes silnici. Chodí k nám jedna smečka z Polska, z národního parku. Těch je asi pět. A pak se tu pohybují dva až tři jedinci z Broumovských stěn,“ říká Jiří Scholz, a dodává, že pobytových znaků nachází dost. „A o stržených kusech ani nemluvě… Vypadá to tady skoro jak v Africe – samá ohlodaná kostra,“ mávne naštvaně rukou.

K současné, pro farmáře velmi nepříznivé situaci, je velmi kritický také poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. „Počet útoků vlků na Broumovsku neustále roste. Jsem proto na straně chovatelů i myslivců, kteří upozorňují na nekoncepčnost a neefektivitu aktuálního vládního programu v péči o vlka,“ uvádí Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a zmiňuje i psychickou újmu pro chovatele, kterou žádné finanční náhrady nespraví.

Razantně se k vlčím útokům vyjadřuje i Kamil Zahradník z Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu. „Budeme čekat na dobu, kdy i poslednímu chovateli vlci roztrhají ovce? Kdy konečně ochraně přírody dojde, že zde zcela selhává a je potřeba situaci aktivně řešit? Nikoliv slovy a sliby o mapování a podobnými nesmysly. Ty škody jsou nehorázné, situace kritická, ale státní správa bádá. Tady se již jedná o existenční ohrožení pastevectví, likvidaci farmářů a ohrožení krajiny!“ neskrývá roztrpčení Kamil Zahradník.

Návrat vlků do Čech souvisí podle Miroslava Kutala z Hnutí DUHA Olomouc s rozšiřujícími se nížinnými populacemi vlků v Německu a západním Polsku, kde žije dohromady kolem 70 vlčích smeček. „I v naší krajině šelmy mohou trvale žít, pokud jim to dovolíme. Jak ukazují zkušenosti z řady evropských zemí včetně sousedního Německa, výskyt vlků není v protikladu s chovem ovcí, ale pro snížení škod je potřeba realizovat preventivní opatření,“ říká Miroslav Kutal.

Ještě před svým zvolením se neformálně sešel s chovateli i čerstvý hejtman Martin Červíček. S Pavlem Bělobrádkem, který je v nově krajské radě odpovědný za oblast životního prostředí, se shodli na společné strategii. 

„Máme domluvené jednání s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i s ministrem životního prostředí. Problémy chovatelů chceme řešit zapojením dalších podobně postižených krajů, ale také aktivitou v Senátu a Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ ujišťuje Martin Červíček že se chce problematice vlci vs. chovatelé ovcí věnovat. „Chci podrobně znát argumenty obou stran. Proto hodlám strávit více času jak s chovateli, tak i s ochránci,“ slibuje hejtman, že o závěrech schůzek bude informovat také chovatele.

Královéhradecký kraj od roku 2016 prostřednicím ministerstva financí vyplácí chovatelům náhrady škody způsobené na vybraných hospodářských zvířatech vlkem. Konečná bilance za rok 2019 byla oproti předchozím rokům rekordní – za 34 kladně vyřízených žádostí na náhradu škody bylo chovatelům vyplaceno více jak 2,2 milionu korun. Nejvyšší odškodnění na jednu žádost činilo v loňském roce téměř 884 tisíc korun, kdy majitelé stáda přišli po útoku vlka o 41 jehňat. Za letošní rok bude tato částka pravděpodobně ještě vyšší, ačkoliv zdaleka nepokrývá reálné škody. Dosud kraj vyplatil náhrady za škody způsobené vlkem ve výši téměř 1,5 milionu korun a tato částka rozhodně nebude konečná.