Podobný zážitek se v sobotu naskytl návštěvníkům Josefova, kde jim organizátoři ve spolupráci s městem Jaroměř v rámci Dní evropského dědictví zpřístupnili bývalou vojenskou nemocnici, do jejíchž prostor navíc umístili umělecké instalace či fotografie celé řady umělců, a k akci přizvali i hudebníky a divadelníky.

Vraťme se tedy do jednoho z největších vojenských zdravotnických komplexů své doby. Spojení oprýskaných zdí, poničených stropů a dveří, na nichž se tu a tam kdosi podepsal sprejem, polorozpadlých umýváren a vytlučených oken s uměním soudobých fotografů, výtvarníků a jiných umělců působí uhrančivým dojmem.

„Jsem z toho nadšená. Četla jsem na facebooku, že tu trochu organizátoři poklidili, tak jsem měla strach, aby nebylo moc uklizeno. Na můj vkus trochu je, ale jsou tu i netknutá zákoutí. Klidně tu mohli nechat originální nepořádek. Takové prostředí miluju," libuje si Marcela Zuchová z královéhradeckého fotoklubu Omega. Jejím pocitům se nelze divit. Josefovský Špital Art, jak je akce nazvaná, je pro milovníky fotografování skutečným rájem.

Právě fotografům se tady naskýtá neuvěřitelné množství podmanivých výjevů. Místy je v nich romantika, jindy dávka hororového děsu doplněného o znatelný pach nemocniční dezinfekce.

Jak to tu vypadalo dřív, ví například Pavel Dítě z Jaroměře. „Já to tady znám, na tomhle pokoji jsem ležel jako pacient," vysvětluje, když nahlíží do jedné z místností, která vypadá stejně bezútěšně jako ostatní. „Byla to vojenská nemocnice, ale občas přijímali i civilní pacienty. Mně tehdy bylo asi dvanáct roků, byl jsem tu kvůli očím. Ještě si to pamatuju. Jak tu procházím po té chodbě, tak se mi to vybavilo. Škoda, že je to takové zdevastované," dodává.

Historie špitálu se však samozřejmě začala psát dlouho před tím, než se tu Pavel Dítě léčil. Postaven byl v letech 1786 až 1789, v roce 1802 přibyla také vojenská lékárna.

„Ponurá a stísněná nemocnice," jak ji popisují organizátoři ve svém ohlédnutí do dějin, nejprve léčila raněné a nemocné rakousko-uherské vojáky, poté bojovníky spojeneckých armád i francouzské armády za napoleonských válek. Poté zažila velký příval zraněných z bitvy u Hradce Králové v roce 1866 a léčila zajatce z josefovského zajateckého tábora za první světové války. Po roce 1918 se dostala do běžných nemocničních kolejí, za druhé světové války tu byla kasárna a lazaret Wehrmachtu, a v roce 1968 ji obsadili Sověti.

Neblahé paměti jsou tedy vryty do těchto zdí, na nichž jsou tu a tam stále k vidění nápisy v němčině a azbuce.

Po chodbách nemocnice však dnes nebloudí žádní ranění vojáci, ale tolik návštěvníků, že i sami pořadatelé jsou příjemně překvapeni hojnou účastí, a podobnou akci zřejmě za rok zopakují. A co všechno vlastně letos připravili do programu?

„Ty zdevastované kulisy nemocnice úplně vybízí, aby v nich byla umístěna nějaká instalace. V různých místech ale také předvedou svá vystoupení členové náchodského divadla Dred, v bývalém kinosále večer vystoupí alternativní kapely, chystáme také projekce na stěnu nebo osvětlení areálu," přiblížila jedna z organizátorek Ilona Zatloukalová.

Závěrem nezbývá než ochutnat kávu ze zdejší stylové kavárny Kafe!Kafka, která je tu dnes speciálně pro návštěvníky otevřena, a užít si ještě chvilku onu zvláštní atmosféru tohoto podivuhodného místa.

Bronislav Jaroš