Kdy ve škole skončila výuka, tak na tom se lidé, kteří zde s hadry, košťaty a vysavači uklízejí třídy, kabinety chodby a toalety, přesně neshodli. „Já jsem starostou od roku 2002 a to se zde ještě učilo,“ říká starosta obce Jaromír Jirka, který právě přinesl do nejvyššího patra vysavač. Právě v nejvyšším patře se s úklidem logicky začalo. Dobrovolníci smejčí pavučiny, myjí osvětlení, čistí okna, zametají, stírají a vysávají podlahy.

„V sobotu jsme se tu sešli, okoukli stav věcí a domluvili jsme se na pondělním úklidu. Poptáme se kdo by měl nějaký volný nábytek, postele, povlečení a tak dále, sepíšeme seznam a ubytovací kapacitu nabídneme. V případě, že by o ni byl zájem, tak sem nábytek navezeme,“ popisuje představu nabídnuté pomoci starosta obce, který už předem ve školní kuchyni dohodl možnost vaření obědů pro uprchlíky. „Pokud bude o tu naši nabídku zájem, tak jsme schopni i pro ty lidi dojet hasičským dopravním autem,“ dodává starosta obce, kde žijí také lidé, kteří mají k Ukrajině nějaké vazby.

Velké školní třídy by mohly v případě potřeby nabídnout celkem velkou kapacitu. „Nejsou to samozřejmě klasické bytové prostory, takže samozřejmě čím více lidí by tu bylo, tím by bylo jejich soukromí nižší,“ je si vědom Jaromír Jirka, že třída plná postelí moc ubytovacího komfortu neposkytne.

S velkým průmyslovým vysavačem dorazil pomoci Tomáš Hrábek. „Využít školu byl v podstatě spontánní nápad. Ta budova není v úplně nejhorším stavu. Už dlouhodobě zde chceme vybudovat startovací byty pro mladé nebo byty pro seniory. Dotační podmínky pro podporu na jejich výstavbu ale pro nás byly nereálné, tak snad teď aspoň by mohl objekt posloužit,“ říká Tomáš Hrábek a vysává letitý prach ze špaletových oken.

Mezi uklízejícími jsou zejména členové Klubu důchodců. „Těm nešťastným lidem je rozhodně potřeba pomoci,“ má jasno Jiřina Šefcová. „Bylo by to tady ve škole sice provizorium v nouzi, ale aspoň něco. Třeba k nám ani nikdo nepřijde, ale bude to alespoň připravený,“ dodává a vrací se k práci.