Z bílé igelitové tašky děkan broumovské farnosti Martin Lanži vyndává na stůl v přízemí meziměstské radnice do zašlého papíru zabalené čtyři předměty, které řemeslníci objevili při demontáži makovice sanktusníku. „Takový nález je obvyklý, bylo by spíš překvapení, kdyby tam nic nebylo,“ usmívá se ředitel Muzea Broumovska Karel Franze, že najít ve věžičce opravovaných kostelů vzkazy z minulosti není až tak výjimečná událost. Jeho slova potvrdil i broumovský farář. „Podobná akce se konala i v loni při opravě věže vernéřovického kostela, kde byly objeveny odkazy z 19. století a ze 70. let minulého století.“

Mezitím se Jiří Chotěborský z broumovské památkové péče chopil první krabičky a nožíkem odstraňoval narušený obal s patrnými známkami pečetě (zřejmě benediktinské). Opatrně otevřel plechové víčko a ze zbytků rozpadávajícího se papíru vyjmul minci.

„Pokud dobře vidím, tak je tu letopočet roku 1722,“ prozradil Jiří Chotěborský, že mince spadá do období výstavby kostela. „Tak to je opravdu vzácnost, vidím něco takového poprvé,“ byl příjemně překvapen stářím objevu farář Martin Lanži a jal se minci zkoumat. „Je na ní vyobrazen svatý Benedikt, latinské zkratky a jednoznačný benediktinský kříž, jak ho známe ze všech zdejších kostelů,“ vzal si na pomoc zvětšovací lupu.

Význam nálezu korunovala i druhá krabička, která ukrývala listinu zmiňující požehnání kostela z 15. července 1722. „Je to určitě vzácnost. Nevím o podobném dokumentu potvrzujícím posvěcení kostela,“ potěšil Faráře ještě více unikátní nález z období opata Otmara Zinkeho. „Ten vlastně způsobil, že ty kostely musíme dneska opravovat,“ zavtipkoval farář v souvislosti s nejvýznamnějším opatem břevnovsko-broumovských benediktinů, který inicioval stavbu broumovské skupiny barokních kostelů stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových.

Další schránka obsahovala srulovaný katalog se soupisem jmen bratří benediktinů v období opata Placida Beneše z roku 1836. „Je to takový hodně, hodně pradávný předchůdce internetového vyhledávače,“ usmívá se Martin Lanži a dodává, že podobné katalogy používají benediktini do dnes.

Zbývající dvě krabičky skrývala čtyři medailonky z poloviny 19. století a německy psaný Pražský večerník z roku 1861. Tyto předměty se dostaly do věžičky v době, kdy se naposledy opravovala – to potvrzoval i zápis tesařského mistra Antona Meiera z července 1881.

„Několik předmětů se nám nepodařilo hned identifikovat, bude to na bližší zkoumání,“ uvedl památkář Jiří Chotěborský. "Nalezené předměty jsou v relativně dobrém stavu a budou uloženy v depozitáři Muzea Broumovska a budou čekat na příležitost, kdyby mohly být vystaveny," doplnil ho Karel Franze.

Ruprechtické odhalení je unikátní právě díky stáří autentické listiny, která zachycuje samotnou stavbu a svěcení kostela v červenci 1722. Až se bude opravená věžička vracet zpět na střechu kostela tak určitě v ní nebude chybět pro příští generace svědectví současnosti. „Na přelomu září a října – pokud vše dobře dopadne, tak by měl být kostel sv. Jakuba předán z rukou stavbařů zpět farnosti,“ věří Martin Lanži.