Míra brutality tehdy zaskočila ostřílené vyšetřovatele i státního zástupce. Zatímco okolí dnes žije vlastním životem, u zdánlivě opuštěného domu jakoby se zastavil čas, na který upomíná jen bující vegetace. Ani po třech desítkách let si místní příliš nechtějí tragédii připomínat a důvod hrůzného činu dodnes nechápou.

Nebyl to špatný člověk, vzpomíná kamarád na vraha z domu v Plotištích

Nenápadné stavení u silnice se zarostlou zahradou v Plotištích nad Labem se v roce 1993 stalo dějištěm jednoho z nejotřesnějších zločinů v historii české kriminalistiky. Okrajovou královéhradeckou městskou částí otřásla brutální vražda matky a dvou dcer, které zemřely rukou exmanžela a otce Pavla Peci.

Detaily hrůzného činu překvapily i zkušené vyšetřovatele a šokovali nejen místní obyvatele, ale i širokou veřejnost v celém tehdy čerstvě rozděleném Československu.

„Byla to nejhroznější vražda, s jakou jsem se setkal. Jsem zvyklý na mrtvoly v jakémkoli stadiu rozkladu a zohavení, ale tohle na mně bylo opravdu moc. Z fotografií zavražděných je zjevné, že se oběti bránily. Tyhle obrázky nosím v sobě pořád,“ vzpomínal na stránkách Deníku bývalý krajský státní zástupce Miroslav Antl.

Příliš tak nepřekvapí, že se nad událostí dodnes vznáší ticho a lidé o ní nechtějí hovořit. Zanedbané a zdánlivě opuštěné stavení dýchá i z pohledu zvenčí zvláštní atmosférou, kterou ještě umocňují kytice pověšené na vratech a nápis „Vzpomínáme, neplačte“. Jak dlouho tam visí, nelze odhadnout. Celá zahrada je zarostlá, dům vypadá zanedbaně a jen místní vědí, že v něm dodnes žije příbuzný obětí zločinu, který Peca spáchal ze žárlivosti a nenávisti.

Osudného květnového odpoledne podnapilý 44letý zaměstnanec bytového podniku během dvou hodin zabil sekerou dceru Petru (19 let), následně sprovodil ze světa bývalou manželku (41 let) a poté ještě zhruba hodinu čekal, až se domů vrátí dcera Radka (14 let), kterou čekal stejný osud.

„Ještě v úterý jsme spolu mluvili přes plot. Přivezl multikáru s uhlím, uklidil ho a říkal, že se musí zásobit na zimu. A druhý den se to stalo. Seděl jsem u večeře a najednou koukám, že mi za domem na poli běhají policajti se psem. Šel jsem tam a dozvěděl se, co se stalo. Bylo to tak v 6 nebo 7 hodin večer,“ vzpomíná dnes jeden ze sousedů Pavla Peci.

Dům, kde se staly tři vraždy

Kde stojí: Hradec Králové, Plotiště nad Labem
Kým byl postaven: Vesnické stavení patrně z první poloviny 20. století
Kdy a jakou zažil největší událost: Vražda tří lidí v roce 1993

Odkdy a proč chátrá: Objekt je neudržovaný, stejně jako stodola, zahrada je zarostlá. Před lety v něm bydlela rodina, nyní v domě podle sousedů žije příbuzný obětí zločinu

Chování vraha si nedokáže vysvětlit a ani jemu není do hovoru. „Od první třídy byl můj nejlepší kamarád. Starý Peca k nám za Němců chodil tátovi jezdit s koňmi. Byli to výborní lidé. I Pavel Peca byl dobrý člověk. Nevím, co se mu tenkrát stalo, musel mít nějaký zkrat. Není o čem psát, už i on je dávno po smrti,“ dodává a ze zahrádky se vrací do svého domu.

PříběhyZdroj: DeníkZástavba Plotišť se vine okolo silnice vedoucí do Předměřic několik kilometrů. Stavení s tragickou minulostí stojí až v závěrečné části úseku, který plynule přechází v sousední obec. Naproti i vedle domu se stodolou a zarostlým pozemkem se od tragédie stavělo nebo staví, malá vesnická usedlost však zůstává stejná, kromě obrůstajícího dvora a zahrady.

Soud Pavlu Pecovi udělil na jaře 1994 nejprve trest 25 let vězení, po odvolání státního zástupce ho v červenci téhož roku poslal za mříže na doživotí.

Obě soudní přelíčení, při nichž obžalovaný nevyjádřil lítost nad svým zbabělým činem a neomluvil se pozůstalým, sledovala veřejnost s mimořádnou pozorností. Jeho potrestání v petici požadovalo celkem 942 obyvatel Plotišť i sousedních obcí. Pohřbu obětí se zúčastnilo okolo tisíce otřesených spoluobčanů a spolužáků.

Pavel Peca zemřel v květnu roku 2012 v nemocnici pražské věznice na Pankráci ve věku 63 let. Rok předtím, než mohl požádat o podmínečné propuštění.

„Pro mne jako bratra a strýce obětí je to tragédie, která nikdy neskončila. Vždy jsem si říkal, že toho bezcitného surovce musím přežít, byť jen o jediný den. I když smrt patří k životu, v případě Peci to chápu úplně jinak. Cítím úlevu, obrovskou úlevu. Zvlášť když jsem dobře věděl, že v posledních dvou letech škemral za vzorné chování o propuštění,“ řekl krátce po smrti trojnásobného vraha příbuzný obětí.