Ještě před tím – a to už v pondělí 18. ledna – proběhne v sále restaurace Střelnice od 17 hodin veřejné projednání tohoto velice nákladného a hodně diskutabilního projektu.

Na broumovském diskusním fóru se před několika dny objevilo, že „ … Pokud v lednu neodhlasují zastupitelé stavbu bazénu, tak dalších 50 let tato šance nebude…“

„Z politického hlediska nelze proklamaci nic vytknout, avšak z pohledu nadřazeného, čili z hlediska obecně prospěšného, není pravdivá,“ je přesvědčen bývalý zastupitel Petr Staněk, který je nejhlasitějším kritikem předkládaného projektu.

Někdejšímu radnímu zejména vadí, že jediný projekt překládaný k realizaci přesahuje reálné ekonomické zatížení města. „A protože z regulérní veřejné soutěže může vzejít několikanásobně levnější a k tomu kvalitnější řešení, neměli by zastupitelé souhlasit s nadmíru riskantním krokem, který podle mě nesleduje obecně prospěšný zájem,“ odmítá předloženou podobu Sportcentra Staněk. Ten kromě jiného zmiňuje očekávané „břímě“ v podobě nezanedbatelných provozních ztrát, které by se podle analýzy finančního výboru zřejmě stěží vtěsnaly pod hranici šesti milionů korun ročně.

Co je projekt Sportcentra Pivovar?

Zatím je to záměr mít místo nevyužité budovy bývalého měšťanského pivovaru krytý plavecký bazén se 4 dráhami, s vodními atrakcemi, tobogánem, parní ohřívárnou, saunou a velkou vířivkou, tělocvičnu, krytá parkovací místa a bowlingové centrum.

Názory: Petr Staněk, bývalý radní a zastupitel

Sportcentrum pivovar Broumov: určující okolnosti a možná východiska

Členové broumovského zastupitelstva budou na lednovém zasedání rozhodovat, zda-li bude město realizovat momentálně navrhovaný projekt „Sportcentrum Broumov“. Na vyhlášené internetové diskusi se objevilo, že „Pokud v lednu neodhlasují zastupitelé stavbu bazénu, tak dalších 50 let tato šance nebude.“ Z politického hlediska nelze proklamaci nic vytknout, avšak z pohledu nadřazeného, čili z hlediska obecně prospěšného, není pravdivá. A především pak nic nesděluje o věci samotné – to by totiž musely vyvstat určující okolnosti a zpráva o stavu věcí by mohla vypadat třeba následovně: „Bazén, který jsme se rozhodli prosadit, není nejlepší možnou alternativou (vzešlou ze standardní soutěže) ani z jednoho veřejného důvodu. Je několikanásobně nákladnější než jiné nabízené alternativy, a k tomu se jedná o nevhodnou montovanou stavbu dočasného charakteru.“

Netřeba dodávat, že podobné věty by byly jednoznačnou sebevraždou – samozřejmě politickou; pokud tedy nějaké zásadní okolnosti chybí, je to zároveň odpověď na důvod této absence… A jelikož nelze jít směrem k prokázání konkrétních záměrů (z podstaty daného systému), musí se občan a každý zastupitel řídit tím, co k dispozici má… Pak by mohlo prohlášení zastupitelů ve věci sportcentra znít například takto: „Protože je k realizaci pouze jediný projekt, přesahující navíc reálné ekonomické zatížení města (viz zpráva finančního výboru a další známá fakta), a protože z regulérní veřejné soutěže může vzejít několikanásobně levnější a k tomu kvalitnější řešení (například na základě prvotního návrhu akad. arch. Pavla Rydla), nemůžeme souhlasit s nadmíru riskantním krokem, který nadto především nesleduje obecně prospěšný zájem“.

Hledat nejnižší finanční náročnost

Převedeno do reálné řeči: Nějaký bazén by městu určitě neuškodil (jinou otázkou už je, do jaké míry by prospěl…). Avšak ze všech určujících okolností (atraktivita veřejné lokality, vysoká finanční nákladnost atd.) nelze postupovat jinak než maximálně odpovědně, tj.: Vyhlásit veřejnou soutěž a s pomocí všech dostupných prostředků zvolit takový projekt, který bude splňovat zcela opačná kritéria, než současně předkládaný návrh; konkrétně prvotní projekt ukázal, jak citlivě přistoupit k dané stavební úloze a přitom dosáhnout nejnižší finanční náročnosti.

Taková schopnost patří do výbavy kvalitního architekta, a stejně tak by mělo do výbavy každého zastupitele automaticky patřit, že se bude snažit nastíněný „ideál“ sledovat, jak mu ostatně ukládá jeho jediná povinnost vůči občanům. Jak je tedy možné, že do broumovského finále postoupila skica od ruky (teprve později rozpracovaná do studie), do daného místa nevhodného řešení (bazén s tělocvičnou…) včetně stavebního, a přitom za několikanásobně vyšší cenu, to je momentálně druhořadou otázkou.

Soutěž zakázala komora architektů

Zastupitelé vědí, že jiný návrh řešit nemohou proto, že pochybně režírovaná „soutěž“ vůbec soutěží nebyla, a z toho důvodu zakázala profesní komora autorizovaným architektům účast. Tak se stalo, že k realizaci se mohl propracovat pouze letmý náčrt tužkou, jehož autorem nebyl nikdo jiný než oficiální spolupracovník přizvané „nezávislé odbornice“ Štíchové (viz upozornění MF Dnes a Náchodského deníku). Další samostatnou otázkou pak je, kým byla tato poradkyně pro zastupitele přizvána…

V tomto okamžiku je však třeba učinit krok, který bude nejméně bolestný s ohledem na budoucnost města. Proto je zcela nepodstatné, kolik prostředků a námahy stálo dosavadní úsilí prosadit tento pochybný projekt, stejně jako je nepodstatné, nakolik platí výše uvedené „fikce“.
Je sice pravdou, že uzávěrka zvažovaných dotací končí za několik dní, ale to pouze pro stávající předkládanou vizi. Je úsměvné uvěřit tomu, že starostkou avizované veřejné projednávání, nota bene dva dny před poslední možností hlasování v zastupitelstvu, má být nějakým skutečným projednáváním: Veřejnosti nebudou předloženy okolnosti a ani určující fakta, ale konstrukce vycházející pouze z jediné alternativy…

„Co dál“ rozhodnou veřejní správci

Slibovat si, že „veřejné projednání“ na Střelnici vnese do věci světlo, lze jen tehdy, pokud zazní pravé okolnosti. Vedle toho je pravda, že neinformovaný (respektive mylně informovaný) občan, nemůže mít odpovídající veřejný zájem, ale tuto otázku řeší společenský systém: Volíme si veřejné správce. V případě broumovského pivovaru zná popisovanou genezi každý z nich…

Když jsem v zastupitelstvu poprvé představil možnost zachovat kvalitní „spodní“ konstrukce pivovaru a v nich zbudovat plavecký bazén, nebylo to jen proto, že jsem danou problematiku spolu s arch. Rydlem právě řešil. Důležité bylo, proč jsem se tímto návrhem zabýval, a tento důvod jsem následně použil jako zásadní pravidlo kritiky, čili jako konstruktivní protinávrh – v tomto případě proti záměru radnice celý prostor prodat developerovi.

Jedinou pohnutkou byla moje povinnost zastupitele: Snažit se zabránit hrozbě katastrofy. Totéž mohu i bez mandátu – jako prostý obyvatel města, o jehož blízké budoucnosti se jedná. Mohu tímto veřejně apelovat na zastupitele, aby v zájmu schůdné budoucnosti celou akci zastavili a aby i za cenu krátkodobých ztrát (vesměs v důsledku „politikaření“) stanovili jasná a transparentní pravidla a celou akci bazénu v pivovaře započali s jediným cílem: Dosáhnout výsledku, na který budeme po právu hrdi; sice možná až „časem“, ale v tak důležité věci nelze postupovat unáhleně.

Výstavba a organizace životního prostoru je primární, má-li v něm žít člověk. V otázce broumovského pivovaru od prvopočátku veřejně tvrdím, že budu podporovat jen takovou alternativu, o níž jsem přesvědčený, že je vzhledem k daným okolnostem tou nejlepší.
Proto musím na závěr připomenout, že v důležité otázce výchozí orientace mají zastupitelé prvotní „vzor“ v podobě vynikajícího projektu akad. arch. Pavla Rydla. Protože jako kvalitní řešení obsahoval i ekonomickou a technologickou schůdnost, může být zastupitelům zároveň orientačním ukazatelem možných nákladů ve výší 130 – 150 mil. Kč, včetně DPH…

Na základě výchozí představy může zastupitelstvo iniciovat soutěž a současně přemýšlet o zdrojích financování; jak známo, nikdy neexistuje „jediná možnost“, a proto nelze souhlasit s tvrzením, že „taková šance se již nikdy nenaskytne“.

Prohlášení, která vnímám jako politická, mohou nabýt váhy teprve v momentě, kdy budou ilustrovat skutečné zájmy kulturního občana; ten můj je – velice zjednodušeně řečeno – nechat si vytvořit co nejkvalitnější a nejvzhlednější prostředí za co nejméně nákladů.

Oproti tomu se nakonec může stát, že se pivovar pouze zboří – a zůstanou jen „politické důkazy“ poctivě míněného snažení… V té souvislosti si živě vybavuji urputné snahy radnice přesvědčit veřejnost o tom, že prvořadá nezbytnost spočívá v demolici zchátralých spodních konstrukcí; zastupitelstvu to měl garantovat „městský architekt“, ale ještě na místě byla jeho nepravdivá tvrzení odhalena… Naopak – dvě renomované odborné firmy vyhodnotily prvotní návrh jako ideální pro umístění jak plaveckého bazénu 25m, tak pro další atrakce. Ideální „model“ k vhodnému a k tomu schůdnému řešení sportcentra tedy existuje a je jen na zastupitelích, jak danou skutečnost příští středu při hlasování vyhodnotí…

Petr Staněk, bývalý radní a zastupitel, 13. ledna 2010, Broumov