Odtěžení vrstev původní vozovky do potřebné hloubky, kde bude uložena antivibrační rohož a umístěny nové konstrukční vrstvy vozovky, ale také opravu chodníků a sanaci sklepního zdiva budovy ZUŠ, to vše řeší rekonstrukce silnice I/14 v ulici U Zázvorky. Zajišťuje ji firma Špelda z Říkova u České Skalice. Současně se pracuje na dokumentaci základů takzvané Krajské brány, jež stála u věže Zázvorka, kterou provádí náchodští archeologové.

Kanalizace i archeologický nález

Dokončení stavby komplikuje nejen výměna celého úseku kanalizace, se kterou se v původním projektu podle starosty města Milana Slavíka nepočítalo, ale také archeologicky zajímavý nález.

„Našly se tam základy městské brány, archeologové udělají 3D sken. Základy, bohužel, odvezou, a to je komplikace, která by mohla stavbu protáhnout zhruba o měsíc, to je, doufejme, do poloviny června,“ uvedl starosta Milan Slavík.

Krajská brána byla zbořena před 150 lety a o její podobě existují nákresy a grafiky. „Kromě brány se našly i zbytky štětové cesty z různých období, pravděpodobně z devatenáctého století. Tvořily ji velké kameny opuky a pod ní jsme našli ještě další dlážděnou cestu se zajímavým odtokovým kanálkem, tvořeným také kameny,“ uvedl archeolog Miroslav Pleska.

Zároveň se podařilo najít základy strážního domku, bohužel jsou dost poničené novodobými sítěmi – kanalizací, vodovodem, telefonními kabely. Některé pozůstatky nalezených staveb lze podle Miroslava Plesky datovat do šestnáctého století, to znamená do doby založení města.

Zdroj: Irena Voříšková

Nálezů proti očekávání nebylo mnoho. Archeologové předpokládali, že v takzvaných zásypech najdou víc archeologických materiálů, zejména střepů. „Nicméně několik nálezů máme, a to i z pravěku, protože osídlení zde bylo i před založením města. Hlavně se jedná o keramiku, střepy, kachle a mince z pozdějšího barokního a renesančního období,“ doplnil Pleska.

Podle Martiny Kaslové z dodavatelské firmy nalezené mince by mohly pocházet i z ciziny, to bude zřejmé po jejich očištění. Kolemjdoucí lidé se prý zastavují a ptají se na nalezené „poklady“.

Zdroj: Irena Voříšková

Uzavření náměstí ovlivnilo dopravu ve městě

Radnici dělají starosti cyklisté, kteří na stezce pro chodce, vedoucí kolem staveniště, bezohledně nesesednou z kola, a to ani po upozornění dopravním značením. Mohli by tam tak srazit procházející chodce. „Copak cyklisté, tady jezdí i motorkáři,“ smějí se dělníci na stavbě. Někteří prý alespoň z motocyklu sesednou.

Zdroj: Irena Voříšková

Uzavírka silnice komplikuje dopravu ve směru na Orlické hory, Dobrušku a Rychnovsko. Město uvedlo proto do provozu na takzvané křižovatce u Papežů v Krčíně, kde se nyní veškerá doprava soustřeďuje, semafory. „Valná většina řidičů, kteří jeli na Dobrušku, jela přes náměstí, to jsme věděli. Situaci jsme začali řešit s ročním předstihem, proto jsme zavedli na křižovatce u Papežů semafory. Od začátku roku jsou ve zkušebním provozu a dnes pomáhají. Někdy tam jsou ve špičkách fronty, ale dříve bývaly fronty při uzavírkách i daleko delší,“ dodal k tomu místostarosta Aleš Vrátný.

Zdroj: Irena Voříšková

Zmíněné fronty se tvoří zejména před začátkem a po ukončení pracovních směn ve firmě Auto Škoda Kvasiny, odkud a kam míří auta hlavně s polskými SPZ. Výjimkou po skončení směny není ani v fronta přes celý Krčín, ve směru od Dobrušky, a to až za ceduli označující začátek města. Bez semaforů by však byla doprava zřejmě daleko komplikovanější.

Nové Město nad Metují založil roku 1501 Jan Černčický z Kácova jako Město Nové Hradiště nad Metují, s hradbami, branami a zámkem. V gotickém období to byla pevnost. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století (1878 severní Krajská brána a 1904 jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka, vedle které stávala Krajská brána – podle názvu vedla směrem „do kraje“.