V České republice se ročně vyskytnou desítky až stovky případů nákazy žloutenkou A a B, a proto se i u nás vyplatí spíše prevence než řešení následků. Tou nejúčinnější a nejjistější ochranou proti žloutence je očkování. Jednoduché řešení nabízí kombinovaná vakcína Twinrix účinná proti žloutenkám typu A i B.
Žloutenky A a B jsou infekční onemocnění způsobené virem VHA, resp. VHB. Zdroje nákazy těchto typů jsou různé, stejně jako jejich následky. Zatímco žloutenka typu A nepříjemně zasáhne do vašeho života „pouze“ nutností hospitalizace, opakovanými odběry krve, dlouhodobou rekonvalescencí s omezením sportovních a někdy i profesních aktivit, žloutenka typu B může vést v řadě případů k vážnému poškození jater, například k jaterní cirhóze či rakovině jater. Až u jednoho z 10 nakažených přechází nemoc do chronické formy, která je příčinou 60 až 80 procent případů rakoviny jater a může způsobit cirhózu jater nebo jejich úplné selhání.
Příznaky žloutenky typu A mohou zpočátku připomínat chřipku, možný je i úbytek váhy. Zejména u mladých lidí se ale v některých případech žádné příznaky neobjevují, a proto mohou žloutenku přenášet, aniž by o tom věděli. Nakažení žloutenkou typu B pociťují únavu, nechutenství, bolesti kloubů, mají vyrážku a teplotu. Obvyklé je zvracení, bolesti břicha a zad, později žluté zabarvení očního bělma a kůže. Také řada nosičů žloutenky B nemá žádné obtíže, o své nemoci tedy vůbec neví a šíří ji dál. Podle dostupných údajů se jen v České republice pohybuje asi 50 tisíc nosičů viru žloutenky typu B.
Velmi odolný virus žloutenky typu A se přenáší nejčastěji kontaminovaným jídlem a vodou. Nakazit se ale můžete opravdu bez vlastního přičinění i při styku s kontaminovanými předměty, například v MHD, při užívání počítače, telefonování či placení, když se následně nevědomky dotknete úst.
Virus žloutenky typu B je až stokrát nakažlivější než virus HIV. K nákaze totiž stačí, aby se do těla dostala malá kapka infikované krve. Doc. MUDr. Roman Chlíbek, PhD. z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany v Hradci Králové vysvětluje, kdo může být žloutenkou A a B ohrožen: „Rizikovou skupinou jsme prakticky všichni. Kdo může vyloučit, že nebude ošetřovat krvavé poranění, že se neporaní o pohozenou jehlu v parku, že nenavštíví piercingový či tetovací salón, manikúru, že neochutná místní specialitu při cestách do zahraničí, že nebude mít pohlavní styk s osobou s chronickou hepatitidou B nebo C a podobně.“ Podle něj představa, že se nemohu nakazit v ČR virovou hepatitidou je tak mylná, jako že AIDS je nemoc pouze homosexuálů. „Virovou hepatitidou B je u nás infikováno sedm procent populace, hepatitidu A prodělalo 14 -až 77 procent populace v závislosti na věku,“ dodává Chlíbek.
Léčbu i následky onemocnění žloutenkou nelze brát na lehkou váhu, a proto bychom neměli podceňovat její prevenci. Jedinou možnou ochranou proti žloutence je očkování. Jednoduché řešení nabízí kombinovaná vakcína Twinrix účinná proti oběma typům žloutenky A i B. Základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek podaných ve schématu 0., 1. a 6. měsíc. Vakcína obsahuje účinné látky, které zajistí dlouhodobou ochranu, a proto se v současné době proti žloutence A a B nepřeočkovává.
Kombinovaná vakcína Twinrix je pouze na lékařský předpis. Zájemcům o očkování jí předepíše každý praktický lékař. Někteří lékaři umožňují svým pacientům zakoupení vakcíny přímo ve své ordinaci bez nutnosti vyzvednout si ji nejprve v lékárně. Očkovat se je možné také na jakémkoli zdravotním ústavu či očkovacím centru. Přehled očkovacích míst a další informace o žloutenkách mohou zájemci též najít na specializovaných stránkách www.zloutenky.cz.
(Barbora Šumanská)