Výstava ukazuje, co nejen zde benediktini vytvořili. Při zahájení se však hovořilo i o nehmatatelném odkazu mnichů řádu vyznačujícího se černými rouchy.

Už při cestě do Police nad Metují přemýšlel převor benediktinských klášterů v Praze-Břevnově a v Broumově Prokop Siostrzonek nad tím, jak asi bylo jeho spolubratřím, kteří před osmi sty lety měli odvahu přijít do tehdy nehostinných končin a od nuly začínali zdejší kraj zušlechťovat. „Nebudu se zabývat aspekty historickými a jak krásně někteří říkají, že to byl takový krásný podnikatelský záměr osadit Policko, a pak se podívat za ty stěny a vědět, že na tom Broumovsku to bude ještě hezčí," řekl v úvodu převor Siostrzonek. Zdůraznil však, že benediktini přišli do regionu stejně jako na jiná místa se základní myšlenkou, a to „modli se a pracuj".

„Co je nejdůležitější, že požadavek modlitby a práce začíná v Benediktově řeholi prvními slovy, a to naslouchej si," uvedl Siostrzonek a dodal, že to se dnes nedaří, protože každý vidí jenom sám sebe. „Musím popřát zdejšímu místu, aby dokázalo nasát z té atmosféry a duchovního klimatu spolubratří, kteří tady začínali, abychom dokázali naslouchat. Slyšíme všechno možné, ale naslouchat je víc, to je umět se vcítit do druhých a umět společně s nimi něco vytvářet," řekl k benediktinskému odkazu převor.

Na jeho slova navázala polická starostka Ida Jenková. „Dnes ráno jedna z knih, po které jsem nejdříve sáhla, byla historie benediktinů a benediktinek, kterou jsem před pěti lety dostala od pana převora. Hledala jsem v ní i odpověď na otázku, kterou od medií dostávám, a to, co pro vás znamenají benediktini a jaký si myslíte, že zvlášť pro Polici mají odkaz… Myslím si, že kdybychom každý z nás, když už ne tu modlitbu, zastavení a uvědomění si morálních hodnot, tak tu práci nejen duševní, ale i fyzickou jsme naplňovali každý den víc, než naplňujeme, tak bychom po odkazu benediktinů nemuseli pátrat," řekla Ida Jenková.

Za tým odborníků z Centra medievistických studií Akademie věd, kteří průřez dějinami řádu spolu s jejich kolegy z královéhradecké univerzity připravovali, pohovořil ředitel centra Petr Sommer. „Je to výstava sledující jedno z obrovských evropských témat. Benediktini byli nejen černý řad, benediktini byli začátek Evropy, středověk Evropy a novověk Evropy a jsou ti, kteří vytvářeli to, o čem se teď tak často mluví, společnou identitu a kulturu," uvedl Sommer. Připomněl, že první klášter benediktinů vznikl už v šestém století.