Plocha kolem zvoničky je nově vydlážděná ze žulových kostek a ohraničená opěrnou zdí z betonových palisád a betonovými obrubníky. Na zdi je osazené ocelové oplocení včetně černého lakování. Podařilo se přesunout telefonní sloupek mimo prostor zvoničky a před nedávnem byl provedený konečný nátěr. Nyní už zbývá jen osadit zvon.

"Oprava zvoničky probíhala ve spolupráci s osadním výborem na Babí. Zhotovitelem opravy za bezmála 295 tisíc korun byla firma ze Zábrodí," informoval náchodský městský úřad.

Z historie zvoničky

Na Babí nikdy nebyla kaplička, jen zvonice. V roce 1859 zakoupila obec Babí zvon (výška 27 cm, průměr dole 38 cm, váha 30 kg), avšak sousedé nebyli zajedno, kde bude zvonice, tehdy dřevěná, stát. Postupně byla za č. 7, 11, znovu za 7 a nová zvonice u č. 11 (dosud), tehdy vlastně v původním centru obce. 8. ledna 1918 byl zvon zrekvírován pro válečné účely. Jeho železné srdce bylo uloženo ve škole. Po válce v roce 1919 vznikl výbor k pořízení nového zvonu v čele s Antonínem Šimkem z č. 33. Bylo vybráno celkem 1 374 Kč. Zvon ze slévárny v Olomouci vážil 32,5 kg, byl ozdoben vypuklým obrazem Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, nesl nápis „Tento zvon věnován byl dobročinností zdejších občanů 1919." Srdce bylo dáno ze starého zvonu. Posvěcen a zavěšen byl 25. března 1920. Zvoníkem byl Josef Valášek z č. 11 a po něm jeho syn Josef. V roce 1927 byla dubová konstrukce nahrazena železobetonovou. Navrhl ji a stavbu provedl náchodský architekt Bedřich Kuchař. Nový zvon byl podruhé zrekvírován 28. března 1942 a odvezen na dráhu. Po druhé světové válce se občané složili v pořadí na již třetí zvon - sv. Vojtěch. Avšak nebylo dovoleno ho posvětit, proto nebyl zavěšen. Byl uložen u Šimků, ale v současné době se o něm neví.

Zdroj: Alena Čtvrtečková, členka osadního výboru Babí